Zaniklá tvrz

Historické zprávy o tvrzi v Kostelních Střimelicích

Autor : PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D.

(text plně převzat z webu www.skalickenoviny.cz)

O středověké tvrzi, která stávala u kostela v Kostelních Střimelicích, víme zejména ze zpráv písemných pramenů. Dokážeme z nich přibližně rekonstruovat, odkdy sloužila jako sídlo drobné šlechty i ve které době došlo k jejímu zániku. Dosud velmi málo nebo spíše téměř nic však dodnes nevíme o tom, jakou podobu tvrz měla, jak rozsáhlé bylo její opevnění, jakou zaujímala rozlohu nebo kde leželo její hospodářské zázemí. K odpovědi na tyto otázky by dokázala přispět archeologie, která zde však bohužel zatím neměla příliš příležitostí. Pokusíme se proto získat alespoň některé údaje z písemných pramenů a historických zpráv.

První zmínka

První historická zpráva, kterou spojujeme s existencí tvrze, pochází z roku 1359. Nového faráře Šimona ke kostelnostřimelickému kostelu tehdy nechal dosadit panoš Procek Kolovrat ze Střimelic. Jeho přídomek "ze Střimelic" nám umožňuje soudit, že jeho sídlem byla právě kostelnostřimelická tvrz (na hrádku v Hradových Střimelicích tehdy sídlil rytíř Jan ze Střimelic). Po Prockovi následovali další zemané: Štěpán ze Střimelic (1377-1379), Jan řečený Čalin z Hořejších Střimelic (1388-1397), Hroch ze Střimelic (1402), Václav z Hořejších Střimelic (1402-1420), Hroch ze Střimelic (1440-1454) a Václav ze Střimelic, který jako poslední příslušník zdejšího zemanského rodu sídlil na této tvrzi na konci 15. století. Právě on ji před rokem 1491 prodal s celou vsí Zdeňku Kostkovi z Postupic, pánu na Hrádku nad Sázavou, od kterého ji získal roku 1493 Prokop Zajímač z Kunštátu, jemuž tehdy náležel sázavský klášter s okolním panstvím.

Střimelice připojeny k černokosteleckému panství

Důležitý zápis v deskách zemských se zachoval k roku 1526. Michal Slavata z Chlumu, pán na Kostelci nad Černými Lesy, tehdy od Prokopova syna Jana Zajímače koupil: "v Střmelicích tvrze, dvoru poplužního s poplužím, vsi celé, dvoruov kmetcích s platy, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s mlýnem Mníškem, s podacím kostelním tudíž, cožkoli tu práva má, i se vším s panstvím." Uvedený zápis je prvním a také posledním pramenem, ve kterém je výslovně uvedena kostelnostřimelická tvrz jako funkční panské sídlo, přestože už tehdy zřejmě po několik desetiletí nesloužila svému účelu a začala pustnout. Postupný zánik tvrze klademe do doby po roce 1526, kdy byly Kostelní Střimelice natrvalo připojeny k černokosteleckému panství.

Následující zprávy hovoří o tvrzi jako o pusté zřícenině. Z roku 1671 se dochovala vizitační zpráva v archivu pražského arcibiskupství, jejíž součástí je latinský popis střimelického kostela sv. Martina. Kamenný kostel stál osamocený nad vsí, obklopen hřbitovem vymezeným kamennou zdí, skrze kterou vedly na hřbitov dva vstupy, jeden od jihu a druhý od západu. V popisu je zmíněno též "převysoké stavení spolu s kostelem obehnané náspy." Ačkoli se autor zprávy v duchu dobových zvyklostí domníval, že jde o sídlo řádu templářů, jde bezpochyby o další zmínku o střimelické tvrzi. Majetek ani sídlo templářů nebo jiného rytířského řádu v Kostelních Střimelicích nikdy nejsou zmíněny. Formulace "převysoké stavení" může naznačovat, že hlavní budovu středověké tvrze původně tvořila zděná obytná věž nebo jiná podobná stavba.

Zlatá kniha

Známější a často citovaná zpráva o zbytcích tvrze pochází z roku 1677 a je zaznamenána v tzv. Zlaté knize, podrobném urbáři, který přináší popis celého černokosteleckého panství: "Item v též vsi u kostela vynacházejí se zbořeniny nějakého stavení. Věděti se gruntovně nemůže, co by to bejvalo, vedle lidského domnění pokládá se za sbor templářský." Také autor této zprávy se přidržel mylné domněnky o templářském sídle. Konstatoval, že tvrz byla již jen zříceninou, více informací o její podobě však nezaznamenal.

Josefský katastr

Další zprávy pocházejí až ze závěru 18. století. V Josefském katastru z roku 1788 jsou poprvé podrobně popsány pozemky v celé vsi včetně pomístních názvů. Na zbytky tvrze upomíná hned několik takových jmen. Jsou to nejprve traťové názvy Račana (Hradčana) pro pole na návrší nad kostelem a dále Pod hradem, vztahující se k pozemkům v okolí kostela. V těsné blízkosti kostela pak je popsána: "zádušní skála, hrad jmenovaný, nad zahradama vedle kostela" a dále "skála pod hradem bez všeho užitku."

Přestavba kostela sv. Martina

Ve stejném duchu se stručně vyslovuje i Topografie českého království od Jaroslava Schallera z téhož roku, podle které v Kostelních Střimelicích stály pozůstatky "zříceného zámku." Je pravděpodobné, že zbytky tvrze, nazvané zde hradem, byly tehdy stále ještě zřetelné, ačkoli se soudí, že zdivo tvrze bylo ve velké míře upotřebeno při barokní přestavbě kostela sv. Martina, která proběhla v letech 1730-1732. Tuto zprávu potvrzuje mimo jiné ondřejovská farní kronika. Podle ní byly při opravě kostela roku 1903 otlučeny omítky na celém kostele: "Všudy je vidět, že loď i věž stavěny jsou ze zdí starého hradu, který tu vedle stával, do čtyrhran či také podlouhlé kameny lícní připravované i nároží z hradu, i také kamenná futra od oken jsou tu zazděna." Ovšem mohlo jít také o zdivo ze zbořené části středověkého kostela.

Zbytky tvrze popsal rovněž ondřejovský farář Václav Horáček, a to v německy psané zprávě z roku 1834 pro chystanou, avšak nikdy nevydanou Eichlerovu topografii Čech. Uvedl, že v Kostelních Střimelicích jsou "velké části valů a zřetelné zbytky bývalé tvrze nebo zámku, kde nyní uprostřed stojí filiální kostel." Dále farář Horáček zaznamenal lidovou pověst o zániku tvrze: "O těchto dvou tvrzích, a to v Hrado Střimelicích a v Kostelno Střimelicích, nám dějiny nezanechaly nic jistého. Jen tradice říká, že tyto dva zámky před zničením patřily dvěma sestrám. Tyto zříceniny leží na dvou vrších, vzdálených od sebe asi čtvrt hodiny cesty."

Vesnická zástavba v místě bývalé tvrze

V téže době začala vznikat v místech tvrze novodobá vesnická zástavba. Německy psaná ondřejovská farní kronika uvádí již roku 1818, že filiální kostel sv. Martina v Kostelních Střimelicích stojí na místě "bývalého rytířského hradu." K roku 1823 pak uvádí: "u filiálního kostela, který stojí zcela osamocen na návrší nad vsí, by na místě bývalého rytířského hradu mohly být postaveny nejméně jeden nebo dva domky." Skutečně ještě roku 1823 zde byl s povolením krajského úřadu vystavěn zádušní domek čp. 46, který poté zachytila mapa Stabilního katastru z roku 1841. Tehdy jej obýval jako nájemce Jan Chejn. Tento domek s pozemkem zvaným Na hradě koupili roku 1847 manželé Martin a Anna Chejnovi od záduší (tedy z majetku střimelického kostela). V domku měli povinnost zřídit světnici pro přípravu kněze před bohoslužbou a dále kolnu na jeho kočár. Tato povinnost byla platná ještě na počátku 20. století. Domek čp. 46, na mapě z roku 1841 zachycený jako dřevěný, poté přestavěli do zděné podoby.

Přelom 19. a 20. století

V tomto stavu zachytil tvrziště Jan Barták, sedlák z Kaliště u Ondřejova, který připravoval na přelomu 19. a 20. století nikdy nevydanou topografii Čech, dochovanou dnes v rukopise. Ve svazku věnovaném okresu Kostelec nad Černými Lesy píše o Kostelních Střimelicích, které velmi pravděpodobně navštívil osobně: "Vedle kostela příkopem oddělena byla na východní straně tvrz, na tvrzišti chalupa, vykopány tu různé zbytky, viděli jsme tu zejména tesané nehvizdské kamení křídové."

První fotografie

Z téže doby pochází také nejstarší známá fotografie kostela s vedlejším tvrzištěm, kterou pořídil českobrodský fotograf Alois Podlipný pravděpodobně roku 1906 nebo 1907. Originál fotografie se dochoval ve fotosbírce Národního památkového ústavu a výřez z tohoto snímku publikoval Antonín Podlaha roku 1907 v prvním svazku díla Posvátná místa království českého. V téže době byl vydán i na jedné z nejstarších pohlednic s motivem Kostelních Střimelic. Fotografie zachycuje areál kostela obklopeného hřbitovem přibližně ve stavu, který si udržel až do dnešní doby. Na tvrzišti však dosud stojí pouze domek čp. 46.

Západně od něj, v místech dnešního domu čp. 27, lze rozpoznat nezřetelné terénní vlny a hromady kamení, které mohou pocházet ze zřícenin tvrze, mohou však být připraveny i na stavbu domku čp. 27. Ze snímku je zřejmé, že ještě na počátku 20. století mohly být viditelné alespoň části terénních pozůstatků po bývalé tvrzi. Brzy poté byl na tvrzišti vystavěn i druhý domek čp. 27, zachycený již na pohlednicích z doby kolem roku 1910. Jeho výstavbou a postupně i dalšími terénními úpravami tvrziště získalo dnešní podobu, která překryla poslední zbytky středověkého panského sídla.

Tvrz stávala pod kostelem sv. Martina, kde dnes stojí domky č.p. 27 a 46.

Stáří tvrze

Názory na stáří tvrze nejsou jednotné.

Dle webu www.cestyapamatky.cz byla tvrz postavena v průběhu 1. poloviny 14. století příslušníky zemanského rodu pánů ze Střimelic, kteří v jejím sousedství postavili kostel sv. Martina. První nepřímá zmínka o existenci tvrze totiž údajně pochází z roku 1320.

Dle webu www.mistopis.eu byla tvrz zřejmě vystavěna kolem roku 1380 Ješkem Čalinem.

K tomuto názoru se přiklání také článek na webu www.hradec1.cz : ,,Ke zdejšímu kostelu pak byla, pravděpodobně v poslední čtvrtině 14. století, přistavěna tvrz, která kostel pojala do svých zdí."

Zdroj : www.mapy.cz

První přímá písemná zmínka pochází až z roku 1526, kdy od Jana Zajímače z Kunštátu koupil zadlužený dvůr s tvrzí, mlýnem Mníšek a podacím právem ke kostelu sv. Martina Michal Slavata z Chlumu. Ten připojil Kostelní Střimelice k černokosteleckému panství, čímž tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a zpustla.

Písemná zpráva v Urbáři černokosteleckého panství hovoří o rozsáhlých zříceninách ještě v roce 1677 a ačkoliv toto zdivo bylo použito v 18. století při rozšiřování kostela sv. Martina (ve zdech kostela i v ohradní zdi lze pozorovat zbytky ostění a nárožních kamenů), přesto se v popisu Kouřimského kraje z roku 1794 stále hovoří o "pustém zámku". To je také poslední zmínka o existenci tvrze, na jejímž místě byl v 19. století postaven současný dům čp. 46.

Místo bývalé tvrze dodnes vytváří výraznou ostrožnu v nadmořské výšce 450 metrů v sousedství kostela sv. Martina.

(https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kostelni-strimelice/tvrz-zanikla, autor: Roman Šulc)

Tvrz stávala na skalnatém ostrohu v jihovýchodním sousedství kostela.

Zdivo tvrze bylo využito při přestavbách sousedního kostela, kamenické prvky pocházející z tvrze lze údajně najít i v ohradní zdi hřbitova, zcela jistě bylo používáno i na výstavbu sousedních vesnických domků. Dnes jako jediný zbytek tvrze bývá uváděno (blíže nelokalizované) kamenné nároží.

(https://www.mistopis.eu/mistopiscr/posazavi/cernokostelecko/kostelni_strimelice.htm)