Z Průvodce po Černokostelecku

Co se píše o Kostelních Střimelicích v průvodci po Černokostelecku z r. 1937 ? Přečtěte si:

                                                  POSÁZAVÍ - Kostelní Střimelice

Na jihovýchodním svahu horského hřbetu v půvabné poloze sedí již od 12. století ves Kostelní Střímelice. (Od osobního jména Střemen. R. 1320 je latiníci psali Stremelicz). 

Vzdálenosti : Hrad. Střímelice 2 km, Ondřejov 2.5, Stř. Skalice 3.5 km.

Kostelní neboli Horní Střímelice měly kostel již r. 1359 a jeho patronem byl Procek Kolovrat ze Střímelic. Držiteli vsi a tvrze byli r. 1379 Štěpán ze Střímelic s bratrem Albertem, r. 1380 Ješek Čalin a r. 1406 Václav Čalin. Na tvrzi v té době již od r. 1402 seděl jakýsi Hroch a po r. 1454 jeho dědici Václav a Bernart. Od nich statek přejal Zdeněk Kostka z Postupic, jenž jej r. 1493 prodal Prokopu Zajímačovi z Kunštátu. Jeho syn Jan r. 1527 prodal tvrz se vsí Michalovi Slavatovi z Chlumu, jenž tak připojil Kost. Střímelice ke Kostelci n. Č. L. Tvrz od r. 1500 již pustla. Od r. 1542 se tu začíná dolovati na měď. - Kost. Střímelice propadly za trest komoře královské, od které je . r. 1558 koupil Jar. Smiřický. Za jeho nástupců byl tu mlynářem Jiří Růžek, podle něhož se nazýval mlýn »Růžkovský«, nyní "Hruškovský". - Po vymřeni rodu Smiřických ujal Kostelní Střímelice Albrecht z Valdštýna a po něm K. Liechtenstein, kterémužto rodu patřily polnosti a lesy až do st. převratu.

Kostel sv. Martina

Patronem filiálního kostela sv. Martina je česko-slovenský stát. Kostel, vévodící celému kraji a stojící na místě původního hradiště, je tu již od 13. stol. Nejkrásnější pohled je od kostela s ondřejovské silnice, odkud zříme nejen Posázaví s Melechovem u Ledče, ale za jasného počasí i Krkonoše. 

Z původního chrámu zbyl tu gotický presbytář se starým zděným oltářním stolem, pod jehož velkou vrchní kamennou deskou jsou v olověné schránce uloženy starobylé listiny o založení chrámu. Nad touto deskou je novější barokní oltář, převezený sem za Josefa II. ze zrušeného pražského klášterního kostela sv. Michala. Oltář je krásný, ale obraz na něm je bezcenný. Na postranních oltářích jsou sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. V presbytáři jsou kněžská sedadla z nejstarší doby. Spodek kazatelny je asi z r. kol 1500, vršek z r. 1713. R. 1600 byla ke kostelu přistavěna loď a věž, k jejichž stavbě bylo použito kamene ze staré tvrze. Později byl chrám přestavěn v 18. stol. Fara zanikla již v 15. století.

Vypravuje se, že kdo si tu prý lehne v kostele před oltářem s uchem na zemi, uslyší pod zemí crčeti a kapati vodu v šachtě pod kostelem.

Na východ od kostelíka v úžlabí vyráží z dříve otevřené kutací štóly silný pramen. - Na úpatí Chlumu v uzavřené štóle vyvěrající pramen ledové vody napájí kašnu a studni a zásobuje celou ves.

Dolování

Měděné a stříbrné rudy se dolovaly v trati "Pod horou". Dnes jsou doly zasypány. Rudy se odtud vozily do tavicích pecí pod horu Pecný (triangulační bod 546 m n. m.).

Přímá citace z knihy:

• ŠIMÁČEK, František a Josef VESELÝ. Průvodce po Černokostelecku. Kostelec nad Černými lesy, 1937.

• Pro lepší přehlednost text rozdělen do jednotlivých úseků s nadpisy. Část týkající se 19. a 20. stol. se nachází v sekcích 19. a 20. STOLETÍ