Starší dějiny Kostelních Střimelic
Přednáška se konala 10.11.2018 v sálu prvního patra bývalé školy. Připravil ji PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D., archivář a vedoucí státního okresního archivu v Kutné Hoře.
Jak je z fotografie zřejmé, kostel sv. Martina se hřbitovem a márnicí zde na počátku 20. století stával téměř o samotě, zástavba v jeho okolí zde vznikala až později. Podobně to vypadalo asi i v 16. - 18. století. Domek č.p. 46 (na skále pod kostelem) byl postaven roku 1823, do té doby bylo tvrziště holé.
Vznik vesnice a první doložená zmínka
Ves vznikla pravděpodobně ve 13. století. Do té doby ve zdejším okolí stál pouze Sázavský klášter (založen na počátku 11. století) obklopený nevelkou raně středověkou sídelní enklávou a několika drobnými sídelními komorami (např. Pyskočely, Rovná u Stříbrné Skalice, Hradec u Kostelních Střimelic). Důležité spojení Sázavy s Prahou představovala stezka vedoucí od kláštera přes Rovnou a dnešní Černé Voděrady. Všude okolo na Černokostelecku se rozprostíral královský hvozd - hluboké černé lesy. K souvislejšímu osídlení královského hvozdu došlo až v průběhu 13. století. Iniciátory byl zřejmě král Přemysl Otakar II., pravděpodobný zakladatel hradu v Kostelci nad Černými lesy. Kostelní Střimelice se nacházejí na okraji původního královského hvozdu.
První nepřímá zmínka o existenci Kostelních Střimelic pochází ze 14. století, z roku 1319. Roku 1319 Bernard z Cimburka prodává několik vsí svatojiřské abatyši Kunhutě, jednou z nich jsou právě i sousední Střimelice (Hradové). V dokumentu se píše : "Stremelicz, ubi non est ecclesia," což v překladu znamená: "Střimelice, kde není kostel." Je zřejmé, že v této době existovaly v tomto okolí dvoje Střimelice a jejich vzájemným rozeznávacím prvkem byl kostel. Hradové Střimelice žádný kostel neměly.
Jedná se současně o jednu z nejstarších zmínek o vsích zdejšího okolí. O Stříbrné Skalici a Ondřejovu se písemné prameny zmiňují až o něco později.
Přímo doložená zmínka o naší vesnici a kostele pochází z registru papežských desátků (1352).
Vznik názvu vesnice
Názory na vznik názvu naší vesnice nejsou jednotné a my už se asi nikdy nedozvíme, jak to bylo doopravdy. Podle starší regionální literatury je několik možností:
- od strmých skal, které strměly ostrými hroty do výše (Strmělice)
- od mletí rudy (Tři-melice)
- ve skutečnosti název vznikl nejspíše od archaického osobního jména Střmel nebo Střmela; většinou původního obyvatele a lidí, kteří k němu patřily. Velice často takto vznikaly názvy vesnic a měst. Střmelice pak byla ves lidí Střmelových.
Podoba názvu vesnice v průběhu času
Nejobvyklejší tvary ve středověkých latinských pramenech jsou Stremelicz, Strzymelicz, nejčastěji však Strzmelicz.
Koncem 14. století (1397) se objevuje v latinsky psaných pramenech název Strzmelicz Superior = Hořejší Střmelice, který přetrvává i v 15. století. V mladších pramenech toto označení mizí. Hradové Střimelice byly pak Strzmelicz Inferior = Dolejší Střmelice. Přitom obě vesnice se nacházejí v podobné nadmořské výšce (+- 400 m.n.m.).
Zřejmě to bylo kvůli tomu, že původní jádro vsi Kostelních Střimelic se ve 14. a 15. století nacházelo poblíž kostela sv. Martina. Později už se název Hořejší Střimelice nepoužíval.
Jedinou výjimkou jsou doklady o zdejším dolování v 16. století, kdy se tvar názvu naší vesnice v německých textech zkomolil do zajímavé podoby - Ober Schmelitz nebo Ober Schmeltz, což v překladu znamená Horní Šmelice. (Pozn. Horní nikoliv od kořene slova hora, ale ve významu hořejší).
V 17. století v česky psaných pramenech můžeme najít název Třmelice, Třemelice i Třimelice. Třimelice byl velmi častý tvar, který se udržel v lidovém podání až do 20. století. Roku 1677 se poprvé objevuje název Třimelice Kostelní - v urbáři černokosteleckého panství (tzv. Zlatá kniha).
V 18. století v německy psaných pramenech se objevuje částečně poněmčený název Kostelní Střimelitz (1788), později česky dnešní Kostelní Střimelice. V 19. století se objevuje též německý úřední název Kirchen Střimelitz (1841) i tvar Kostelno-Střimelice.
Jak se vesnice měnila v průběhu času
Sídelní struktura vsi se velmi měnila v průběhu středověku. Ve 13. století bylo osídlení ve vyvýšené poloze s kostelem a (snad i panským sídlem), které přetrvalo asi až do 15. století. Jedním z dokladů je i název Hořejší Střimelice. Otázkou zůstává charakter vesnice - poloha vsi byla nevhodná pro zemědělství. Snad v pozdním 15. století nebo na počátku 16. století došlo k přesunu do zemědělsky výhodnější polohy pod svahem, zániku tvrze a dvora. Kdy přesně vznikla náves, není jasné. Zřejmě někdy v průběhu 15. - 16. století.
Zápis v deskách zemských z 16. století (1526) svědčí o prodeji Kostelních Střimelic Janem Zajímačem z Kunštátu, pánem na Sázavě, Michalu Slavatovi z Chlumu, pánu v Černém Kostelci. Od té doby tedy naše vesnice spadala do černokosteleckého panství, na jehož okraji se nacházela. Mezi Kostelními a Hradovými Střimelicemi vedla pomyslná hranice dvou panství. Hradové Střimelice patřily pod Komorní Hrádek. Na Ondřejovsku ve středověku vládli pánové z Dubé, později Ondřejov také náležel ke Komornímu Hrádku.
V prodeji roku 1526 byla zahrnuta: tvrz, dvůr poplužní, ves celá, dvory kmetcí s platy, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s mlýnem Mníškem (dnešní Hruškov) a s podacím kostelním. (Tento majetek měl získat Janův otec Prokop Zajímač již roku 1493 od Zdeňka Kostky z Postupic).
Kolem roku 1540 zřetelný rozvoj dolování, ukončen kolem r. 1560. Od roku 1564 můžeme sledovat dějiny nejstarších selských usedlostí (gruntů) v této vsi. Kostelní Střimelice se pak stávají běžnou zemědělskou vsí. Roku 1564 zde bylo 12 poddanských usedlostí a mlýn Mníšek - Růžkov - dnešní Hruškov (název vznikl zkomolením).
Nádeníci a děvečky hnali dobytek do kopce na Skala, která kdysi sloužila jako obecní pastvina. Místní obyvatelé měli také údajně právo pást dobytek na vrchu Pecném.
Kostel sv. Martina
Poprvé nepřímo doložen r. 1319. Od r. 1352 pravidelně uváděn v pramenech jako farní kostel. V blízkosti tedy musel stávat farní dvůr.
Z předhusitské doby známe tři středověké faráře. Do r. 1359 zde byl Frenclin, v letech 1359 - 1402 pak Šimon z Dolína. Od 1402 zde pak působil Zdislav z Libře, který je doložen do r. 1412, kdy koupil pro faru mlýn Propast, což je současně první zmínka o tomto mlýnu. Během husitských válek fara zanikla - zřejmě ale nenásilnou formou.
Kněžiště (presbytář) a sakristie pocházejí z 80. let 14. století. O starší podobě této části kostela nevíme nic.
Jak vypadal původní kostel sv. Martina, zůstává otázkou. Dle popisu z roku 1671 - před barokní přestavbou: kostel byl kamenný, na západní straně věž s bedněným patrem, vchod do kostela od jihu, klenuté kněžiště, v lodi dřevěný strop, podklenutý zděný kůr. Vlhká a temná sakristie, na jejíž klenbě byla malba Panny Marie obklopené řeholnicemi. U románských kostelů se často vyskytovaly kamenné věže.
Kostel tedy mohl vypadat podobně jako kostel sv. Martina v Kozojedech. Pro lepší představivost zde jedna fotografie.
Loď a věž kostela v Kostelních Střimelicích byly přistavěny v letech 1730-1732 černokosteleckými zedníky Ondřejem Veseckým a Janem Smutným (podíleli se na více stavbách v okolí). Když vládla v 18. století na Černém Kostelci Marie Terezie vévodkyně Savojská přezdívaná Cafojka (*1694 - 1772), nechala opravit mnoho kostelů v celém panství. Další úpravy kostela proběhly v 19. století.
Všimli jste si někdy v kostele na obrazu hlavního oltáře v rohu malého obrázku kostela sv. Martina v Kostelních Střimelicích ? Kostelík tam vypadá obdobně jako dnes, již po barokní přestavbě. Liší se pouze barokní vstupní branou na hřbitov.
Panské sídlo - středověká tvrz při kostele sv. Martina
Bývalá tvrz stávala jižně od kostela - na místě, kde v dnešní době stojí domy č.p. 27 a 46.
V písemných pramenech doložení tvrze 1526 (1493). Nejasný záznam z roku 1414. Spojení panského sídla s kostelem představovalo archaický sídelní model (častý zejména u románských kostelů), tento trend přetrvával až do mladšího středověku. Držiteli tvrze bývala vždy drobná šlechta. Potvrzují to také predikáty neboli přídomky jejich jmen, např. Štěpán ze Střimelic. Otázkou zůstává stáří tvrze. Za třicetileté války (1618-1648) byla tvrz již pustá.
Prvním známým držitelem tvrze r. 1359 byl Procek řečený Kolovrat. Po něm zde byl v letech 1377-79 Štěpán ze Střimelic s neplnoletým bratrem Albertem. Následoval 1388-1397 Jan (Ješek) Čalin z Hořejších Střimelic - on a jeho potomci měli v erbu cimbuří. Roku 1402 Hroch ze Střimelic, 1402-1420 Václav Čalin z Hořejších Střimelic, 1440 - 1454 Hroch, před 1491 Václav. Pak došlo k prodeji tvrze a vsi Kostkům z Postupic, následně Zajímačům z Kunštátu. Ti prodali ves pánům na Černém Kostelci (1526).
Tím došlo ke ztrátě sídelní funkce na zdejší tvrzi. Tvrz byla opuštěna, postupně chátrala a zanikala.
Zbytky tvrze zde byly patrné ještě dlouho poté. Záznam z roku 1671 uvádí ,,převysoké stavení" ohrazené společně s kostelem. Urbář z roku 1677 uvádí : ,,v též vsi se vynacházejí zbořeniny nějakého stavění, věděti se však gruntovně nemůže, co by to bejvalo, vedle lidského domnění pokládá se za sbor templářský."
Kolem roku 1830 značné zbytky zdí a zřetelné pozůstatky bývalé tvrze či zámku, v jejichž středu dnes stojí kostel.
Kolem 1900 vedle kostela příkopem oddělena byla na východní straně tvrz, na tvrzišti chalupa, vykopány tu různé zbytky, viděli jsme tu zejména tesané nehvizdské kamení křídové (světlý pískovec). Toto zapsal Jan Barták, kališťský sedlák.
Dolování stříbra a mědi v 16. století
První zmínka : roku 1539 u Svrchních Šmelic na týchž gruntech neb horách počali erbšachtu hnáti od ,,půlnoci k polednímu". O tři roky později, tj. 1542 : Diviš Slavata z Chlumu na Kostelci chtěl hory měděné u Vrchních Střmelic k vyzdvižení přivésti. Záznam z roku 1547 uvádí, že zdejším havířům nebylo placeno. Rok 1549 : horu sv. Martina u Horních Šmelic vedl Konrád z Pochsdorfu ve službách císaře. Roku 1550 byl malý výtěžek. Rok nato (1551) byla hora sv. Martina opuštěna. Po čase těžba zase obnovena. Roku 1581 byly měděné a stříbrné doly již opuštěné.
V 16. století došlo k výraznému růstu cen a selských gruntů v Kostelních Střimelicích. Některé grunty byly kupovány pražskými měšťany, kteří se zřejmě domnívali, že zde díky dolování zbohatnou. Někteří si koupili i dva grunty. Významným historickým pramenem jsou gruntovní knihy. V knize se nachází např. zmínka o havíři Janu Niederhockerovi, který si také jeden z gruntů mezi bohatými měšťany koupil. Ostatní havíři žili většinou v nuzných boudách u dolů.
Také za časů vlády Smiřických na Černém Kostelci (1558 - 1621) zde proběhly další pokusy o dolování.
Kostelní Střimelice na starých mapách
Jak se zdejší osídlení měnilo, můžeme vidět v nejstarších mapách.
Müllerova mapa Čech (1720) - kostel sv. Martina stál nahoře téměř o samotě. Osídlení se přesunulo do dolní části vsi,
do oblasti dnešní návsi.
Mapa černokosteleckého panství (1777) - nejstarší kreslená mapa. Byla zde protáhlá náves podél cesty vedoucí z Hradových Střimelic do Hradce, zástavba šplhala zpět nahoru ke kostelu, hranice černokosteleckého panství vedla okolo Kostelních Střimelic. (Hradové Střimelice už patřily pod Komorní Hrádek).
Josefské vojenské mapování (kolem 1780) Krajem projížděla komise, která si zapisovala poznámky. Podle záznamů pak došlo k zakreslení do mapy. Mapy nebyly přesné, jednalo se spíše o celkový dojem. Co zajímalo vojáky ? Cesty, lesy. potoky a rybníky - kde napojit koně, vrchy a kopce : Chlum a "Hulej" (asi holý kopec - dnešní Skalka) - odkud je rozhled do dálky; kde by se dalo opevnit.
Druhé vojenské (Františkovo) mapování (kolem roku 1840) - trigonometrické měření. V Kostelních Střimelicích byla ulicová náves. Zástavba dosahovala až ke kostelu. Kolem vrcholu Chlum, na Zvánovice a na Černé Voděrady vedla cesta do centra černokosteleckého panství. Dnešní cesta z Kostelních Střimelic na Hradové Střimelice ještě tehdy neexistovala. Byla zde cesta k Hruškovskému mlýnu - místní obyvatelé sem jezdili semlít svou mouku.
Stabilní katastr 1841 - pro účely zdanění půdy Všechny objekty, půda, voda, komunikace, pastviny, pole atd. Šedá barva značila neúrodnou plochu. Stabilní katastr sloužil jako podklad pro katastr až do 20. století. Osídlení v této době vystoupalo až ke kostelu. Někdy v této době byl postaven na skále pod kostelem domek č.p. 46. Do té doby bylo tvrziště holé. Náves v dolní části vsi byla spíše trojúhelníková.
Důležité stezky a cesty
Na hřbitov v Kostelních Střimelicích pohřbívaly své nebožtíky Zvánovice, Hradové Střimelice a Černé Voděrady. K převozu nebožtíků a důležitému spojení mezi jednotlivými vesnicemi sloužily tzv. umrlčí cesty. Jedna vedla přes kopec Chlum lesem do Hradových Střimelic, další okolo vrchu Skalka lesem do Zvánovic a nejvýznamnější byla cesta na Černé Voděrady. Stezka vedoucí přes dnešní areál MS Kňour byla současně důležitou spojkou s centrem panství - Černým Kostelcem a ten dále měl svou stezku na Prahu. Původně se jednalo o nerovné, blátivé cesty, které byly postupně nahrazeny cestami prašnými.
Ostatní cesty byly pouze lokálního charakteru - na pole, do mlýna apod.
Silnice vedoucí z návsi Kostelních Střimelic do Hradce a Konojed byla postavena roku 1889, silnice vedoucí nahoru kolem vsi do Ondřejova vznikla až po roce 1910.
Text zpracovala : Kateřina Hrdá
Článek prošel kontrolou autorem přednášky - panem PhDr. Vojtěchem Vaňkem, Ph.D.,
který souhlasil s jeho zveřejněním na těchto stránkách.
Zdroje:
- vlastní poznámky z přednášky
Vaněk, V. 2016: Kostelní Střimelice - historie a památky. Dostupné na https://www.hradec1.cz/2016/01/kostelni-strimelice-historie-a-pamatky/
informační skládačka Kostelní Střimelice; autor textu : PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D.
Brousil, R. 1995: Ondřejov v Posázaví. Dějiny městečka a okolí. Praha. 2. vydání - reprint 1. vydání z r. 1936
stará fotografie kostela sv. Martina v Kostelních Střimelicích - sbírka Národního památkového ústavu
fotografie kostela sv. Martina v Kozojedech : https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kozojedy,_kostel_svatého_Martina_(01).jpg
fotografie poškozeného obrazu kostela sv. Martina v Kostelních Střimelicích : PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D.