Konec války

Uvádím zde vzpomínání dvou pamětnic na konec války ve zdejší obci. 

Když se roku 1945 blížil konec války, projížděly naší vesnicí německé tanky. Přijížděly silnicí směrem od Hradce. Byl to ohromný rachot. Všichni se báli. Nevěděli jsme, co se bude dít.

Vzpomínám si na to dobře. Bylo mi asi 5 let. Všeho jsme nechali, maminka sbalila pár nejnutnějších věcí, nějaké jídlo a běželi jsme se schovat ,,do oujezda" - prostor mezi domky č.p. 61 a 21. Byla to polní cesta porostlá trním a křovím. Tam jsme byli schovaní a vyčkávali, co bude. Nebyli jsme tam sami. Spolu s námi tam byly i další rodiny, které měly domky hned na ráně u silnice na kraji vesnice jako my. Schovávali jsme se tam celý den, pak nás zahlédl jeden voják a chtěl do křoví začít střílet. Mysleli si asi, že jsme partyzáni. Asi by nás postřílel, kdyby nás nezachránila sestra majitele hostince (pana Nenáhla), která uměla německy a vojákům vysvětlila, že jsme místní obyvatelé. Nebýt jí, bylo by po nás.

Po tomto zážitku si vzpomínám, že jsem rodiče prosila, aby náš dům zbourali a postavili domek nový na našem poli - co nejdále od silnice. Měla jsem strach. Maminka si mě pak s úsměvem dobírala, když jsme s manželem stavěli dům hned u silnice...

Pamatuji si, jak jsme spali několik nocí ve sklepě. Tatínek zakryl zvenku dveře do sklepa otýpkou slámy a ještě přiházel hnojem, aby jsme byli alespoň trochu kryti, kdyby se střílelo. Lezli jsme tam tzv. ,,hejcukem," kudy se sypaly brambory do sklepa. Maminka tam nanosila peřiny na spaní, vodu, jídlo, nářadí (krumpáče a lopaty) pro případ, že bychom byli zasypáni troskami baráku. Jenom se sousedy jsme o sobě věděli - kde se kdo ukrývá.

Chlapi měli v noci hlídky kolem vesnice. Měli jsme strach o tatínka. Maminka celou noc nespala. Lekali jsme se každého šramotu a výstřelu. Nikdo si nebyl jistý svým životem. Ráno se musel nakrmit dobytek a podojit krávy. Jak musela být maminka statečná, aby tohle zvládla.

Pokud máte i Vy nějakou vzpomínku na toto období a nevadilo by Vám se o ni podělit s návštěvníky těchto stránek nebo vlastníte nějaké staré fotografie, napište prosím na kostelni.strimelice@seznam.cz