Archeologické nálezy

24.03.2019

V sobotu 23.2.2019 se konala v sále 1. patra bývalé školy přednáška Pozdně středověká ražba falešné mince v Kostelních Střimelicích a jiné archeologické poznatky z okolí. Navazovala na předchozí listopadovou přednášku o starších dějinách naší obce. Akci pořádal místní Sbor dobrovolných hasičů. Účast byla opět hojná. Sešlo se kolem 50 lidí.

Přednášku připravil a vedl pan Jiří Bernat, terénní dokumentátor Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Náplní práce archeologů jsou mimo jiné také dohledy a záchranné výzkumy při stavebních pracích (vodovod, kanalizace, studna, stavba rodinného domu, terénní úpravy atp.), aby nedošlo k poničení zajímavé (historicky cenné) archeologické situace bez náležité dokumentace.

Pan Bernat na své přednášce promítl fotografie dokumentující některé archeologické nálezy v Kostelních Střimelicích a podal k nim podrobný výklad. Návštěvníci přednášky si pak mohli prohlédnout falešné mince, jejich polotovary a odpad z výroby.

Historie Kostelních Střimelic je mnohem zajímavější, než by se mohlo zdát...

V Archeologické databázi Čech (ADČ) bylo z katastru Kostelních Střimelic evidováno do roku 2017 celkem 15 tzv. archeologických akcí, z nichž jsou jen dvě uvedeny jako pozitivní - týkají se zaniklé střmelické tvrze a záchranného výzkumu na parc. č. 62/1 při stavbě garáže. Nálezů ve zdejší obci je ale mnohem více. K těm nejvýznamnějším objevům došlo v průběhu posledních asi 20 let, 2001 - 2018. V současné době jsou data o archeologických akcích shromažďovány v informačním systému Archeologická mapa České republiky (IS AMČR), spravovaném Archeologickým ústavem AV ČR. Tento informační systém je přístupný i pro veřejnost přes webové stránky arup.cas.cz. Nejnovější výsledky archeologické práce se ale do databáze zatím nedostaly.

Středověk z pohledu archeologie

Pravěké nálezy v Kostelních Střimelicích nejsou (zatím) doloženy. Dosavadní nejstarší archeologické nálezy pocházejí až z vrcholného středověku, tedy z doby masivního nástupu trvalého osídlení do povodí Jevanského potoka.

Časové vymezení středověku

Středověk nelze jednoznačně časově ohraničit, jedná se pouze o přibližné vymezení této epochy. Přechod ze starověku do středověku (na území střední Evropy z pravěku do středověku) nezačal všude stejně a neprobíhal stejným tempem. Období středověku na našem území lze rozdělit na tři základní vývojová období :

- raný středověk (6. - 12. století)

- vrcholný středověk (13. století)

- pozdní středověk (14. - 15. století)

Jak to asi v Kostelních Střimelicích vypadalo ve středověku ?

(Tato mapa pochází až z 1. poloviny 19. století, 1841).

Středověké jádro vsi se soustřeďovalo kolem prameniště (nad domem č.p. 87). Archeologické nálezy známe především z dnešních parcel č. 65/3, 65/4, 65/6, 65/7 a 62/1. Zde vznikly první domy a zástavba svažité návsi klesala odtud k východu asi po obou stranách potůčku nejméně po úroveň nynější parcely 92/1 (nad bývalou školou, která má č.p. 52). Na severní straně nad prameništěm stávalo panské sídlo (tvrz), kostel a fara. V prostoru bývalého tvrziště dnes stojí domy č.p. 46 a 27 (parc. č. st. 3, st. 74 a 79/2).

Dolní část vesnice, jak ji známe dnes, byla osídlena asi až na počátku raného novověku (16. století) a zástavba v horní části vsi pomalu zanikala.

Stavební vývoj vesnice souvisel s obdobími hornického rozkvětu. Před rokem 1564 (asi po největším hornickém rozmachu) získala již vesnice dolní náves zhruba trojúhelníkového tvaru a dle urbáře můžeme od té doby sledovat historii jednotlivých selských usedlostí. Bohužel se ale v urbáři nepíše o panských stavbách, ani o hornických a výrobních objektech.

Teprve archeologické nálezy z posledních let podaly první nepřímé důkazy o středověké hornické činnosti a úpravě vytěženého materiálu v Kostelních Střimelicích od 2. poloviny 13. století.

Písemně bylo dolování na Stříbrnoskalicku doloženo až v první třetině 16. století (1539).

Co vlastně archeologie odhalila při stavebních výkopech na parcele 65/7 ?

- vrcholně středověkou zástavbu sídlištního a výrobního charakteru (13.-15. století); jeden z výrobních objektů zanikl zřejmě při požáru koncem 13. nebo začátkem 14. století.

- zlomky běžných keramických nádob

- ojedinělé fragmenty velkých keramických zásobních nádob na skladování tekutých i sypkých komodit - tzv. tuhová keramika (13. století); do keramického těsta se přidávala tuha

- nepočetné zlomky kvalitní světlé a červeně malované keramiky (13. století)

- v bezprostřední blízkosti stavebních objektů zbytky dvou zahloubených pyrotechnologických zařízení (pecí) kruhového až oválného půdorysu, poznamenaných velkým žárem (pecí nikoliv potravinářských)

- pro úlohu obou vrcholně středověkých pecí při úpravě a zpracování rud nahrává fakt, že jen několik metrů od nich byly nalezeny kusy vytěžené žiloviny

- ze zásypu zaniklého pozdně středověkého sklepa pocházejí drobné kusy tmavé strusky, která souvisí se zpracováním rud mědi

Důležitým zájmem těžby v 16. století byla v Kostelních Střimelicích i podle písemných zpráv právě MĚĎ a pak ostatní kovy (stříbro, zlato, olovo).

- pozdně středověký dům s chlebovou pecí a kamenným sklepem zděným bez použití malty; nejstarší část domu pochází ze 13. století. Tato stavba zanikla někdy po roce 1500. Dále zde byly nalezeny četné střepy keramických nádob a zlomky pozdně gotických kachlů. Kvalitní komorové kachle s plastickou výzdobou (panelace, motiv čtyřlistu) nenasvědčují tomu, že by se jednalo o prostou vesnickou chaloupku. Je ale také možné, že se sem úlomky kachlů dostaly sekundárně - shora z míst farního dvora (kde dnes stojí planá hrušeň). Kromě toho se zde nacházely i ojedinělé železné předměty : sekera, šipka střely z kuše (pozdní středověk) a také část žernovu - mlýnského kamene. (I ruda se mlela podobně jako obilí mezi mlýnskými kameny ve mlýně).

- z mladšího období se na pozemku našla drobná mince - krejcar císaře Leopolda I. (ražba kutnohorské mincovny z r. 1695)

Co archeologie odhalila na parcele 92/1 (nad školou) ?

- pozůstatky vrcholně středověké stavby (závěr 13. století) a zahloubená komora pozdně středověkého domu, kde byl nalezen kus tmavé strusky, zřejmě i sem se v podobě strusky zatoulal doklad úpravy rud mědi. O její těžbě v první třetině 16. století hovoří i písemné prameny. Archeologická situace a stavební vývoj na parcele č. 92/1 byly velmi podobné tomu, co zjistily záchranné výzkumy na parcele č. 65/7. V mladším období zde při návsi stála už jen roubená stodola zachycená i na tzv. císařském otisku Stabilního katastru z r. 1841. Za stodolou byl při archeologickém dohledu zjištěn pískovcový kvádr jako základ osy žentouru (stodola a žentour byly zbořeny až po polovině 20. století).

Asi kolem roku 1500 nebo krátce po tomto roce docházelo v Kostelních Střimelicích k ražbě falešných mincí, které produkovala podvodná mincovna - penězokazecká dílna. Nález je unikátní v tom, že nelegální činnost zde byla navázána přímo na těžbu a zpracování rud mědi ve zdejším revíru. Dílna se nacházela přímo v areálu hornického sídliště, v blízkém sousedství tvrze. Místní horníci rudu narubali, pak se mlela (asi ve mlýně Propast), pražila a hutnila. Z tzv. cánů vytavené mědi nebo její slitiny se vybíjel nebo válcoval plech a z jeho pásů kdosi vysekával kruhové mincovní střížky a razil z nich falešné mince.

Proč právě ve mlýně Propast ?

Archeologický výzkum v roce 2017 v Hradci u Stříbrné Skalice odhalil stopy novověké úpravy rud na dvoře propastského mlýna. Bylo zde nalezeno značné množství strusky i stopy po plavení rud včetně zbytků dřevěného plavidla. Nejvíce sem zřejmě byl přivážen narubaný materiál právě z blízkých Kostelních Střimelic.

Nový "střimelický poklad" byl nalezen roku 2018 při záchranném archeologickém výzkumu na stavbě vodovodu nedaleko kostela a zaniklé tvrze.

- nález tvořila tzv. cizura, což je mincovní odpad vzniklý při výrobě mincí, připravený k roztavení a znovuzpracování; cizura byla zřejmě vhazována do nádoby, která podlehla zkáze (proutěný koš/dřevěné vědro); do nádoby se vešlo asi několik tisíc kusů odpadových plíšků

- dále byla zachycena hromádka střížků (polotovarů mincí) o průměru do 13 mm. Jedná se o nazelenalé kruhové tenké a křehké plátky kovu (plíšky z mědi nebo slitiny mědi). Falešné mince byly ručně vysekávány průbojníkem z pásů plechu. Původně měly miskovitý / kapsovitý tvar, pak je před ražbou upravovali. Především se na kovadlince musely rozklepat do rovna. Takto upravené střížky byly v případě střimelického nálezu uloženy původně v měkkém organickém obalu. Prozradil to tvar celé kumulace střížků v archeologické vrstvě. Tím obalem byl nejspíše kožený váček. (Na střížcích zatím nebyl zjištěn otisk textilie).

- v souboru nálezů se zatím podařil rozpoznat nejméně jeden oražený měděný střížek - mince, patrně falzifikát malého tzv. černého penízu, jednostranně raženého haléře krále Vladislava II. Jagellonského (doba vlády 1471 - 1516). Haléř byl mincí s nejnižší hodnotou, představoval 1/14 pražského groše. Chemické složení kovových předmětů ze střimelického nálezu nebylo zatím určeno.

Pravé haléře měly obsahovat i předepsaný podíl stříbra, to se ale šidilo i v Kutnohorské královské mincovně. Člověk tehdy neměl šanci novou falešnou minci hned rozpoznat. Aby se tak stalo, musela se nejdříve ošoupat slabá vrstva stříbra, nanesená v penězokazecké dílně na její povrch. Jen pro představu : za koně se v 80. letech 15. století platilo zhruba 100 až 150 grošů (což odpovídá počtu 1400 až 2100 haléřů).

Jak víme, že šlo o padělky mincí ?

V době, do níž se střimelický nález hlásí (asi počátek 16. století) byla jediná královská mincovna v Kutné Hoře. Nálezy podobné tomu střimelickému jinde po Čechách označují tak další podvodné mincovny.

Takových míst je v naší zemi více, ale zatím by se daly spočítat na prstech ruky.

Další archeologicky známé penězokazecké dílny v Čechách byly v pozdním středověku na hradě Kámen u Pacova (okr. Pelhřimov), v Praze - Novém Městě a na dvou místech v Českém Ráji : ve skalním převisu nad rybníkem Věžák u Troskovic a v jeskyni Babí pec pod horou Kozákov u Loktuše (obě lokality v okr. Semily) a také na opuštěném hradě Žampach (okr. Ústí nad Orlicí). Nejznámější a nejbohatší na nálezy i poznatky o ražbě falešných mincí je v r. 1950 náhodně objevená a následně archeologicky prozkoumaná penězokazecká dílna v Koněpruských jeskyních (okr. Beroun). Díky specifickým podmínkám se tam archeologické nálezy dobře dochovaly a podaly tak i podrobný pohled na celý proces padělání mincí. Byly zde nalezeny postříbřené falzifikáty, tzv. bílé mince představující ve 2. polovině 15. století hodnotu 1/7 pražského groše.

Archeologický nález penězokazecké dílny v Kostelních Střimelicích významně konkuruje staršímu nálezu v Koněpruských jeskyních s tím rozdílem, že ve Střimelicích se nejednalo o plošný výzkum, nedochovaly se zde předměty z organických látek a nebylo nalezeno razidlo.

Kdo měl z padělání mincí v Kostelních Střimelicích největší prospěch ?

Tato otázka zůstává zatím nezodpovězena. V té době (závěr pozdního středověku) patřily Kostelní Střimelice bratrům Zajímačům z Kunštátu. Zdejší tvrz nebyla asi již trvale osídlená, po roce 1505 sídlil totiž její vlastník Jan Zajímač v bývalém klášteře na Sázavě, ale možná o falešném mincovním díle něco věděl ...

Zavádění falešných mincí do oběhu

V knize Ondřejov v Posázaví se píše o tom, jak: ,,kutnohorská městská rada hledá Kubu Starého z Černých Voděrad, který padělal peníze a dodával řezníku Stejskalovi z Kouřimě a ten falešné mince mezi lidem udával (r. 1519), aby byli ujištěni vězením. Tato zprávička z kouřimského městského archivu napovídá, že v našem okolí rozuměli lidé padělání mincí, "ježto v stříbrných dolech u Střimelic pracovali, umělí taviti rudy a dostávali z nich stříbro a olovo."

Haléře Vladislava II. Jagellonského (*1456 - 1516) se nezačaly razit ihned po jeho nástupu na trůn. V r. 1519, k němuž se citovaná zpráva vztahuje, byl už král Vladislav tři roky po smrti, ale střimelické falešné mince padělané snad oním "Kubou Starým" ze sousedních Černých Voděrad se mohly pouštět do oběhu i potom, ještě několik let za vlády Vladislavova syna Ludvíka Jagellonského (*1506 - 1526).

Nález z roku 2018 není prvním pokladem Kostelních Střimelic

Už v roce 1889 se při kopání štěrku na Skalce u Kostelních Střimelic našel mincovní depot obsahující asi 50 stříbrných mincí novověkých, ale i středověkých (15.-17. století). Peněžní hotovost byla v tomto případě ukryta pravděpodobně až za třicetileté války. O tomto nálezu ze Skalky se ví jen málo, nicméně je prvním známým archeologickým nálezem na katastru Kostelních Střimelic.

Další archeologické nálezy v Kostelních Střimelicích

- na bývalém tvrzišti zjištěny v roce 2018 uloženiny (archeologické vrsty) mocnější než byla hloubka výkopu (1m) na trase vodovodní přípojky k domu č.p. 27 - lze uvažovat o tom, že mezi kostelem a tvrzí, tj. mezi dnešní hřbitovní zdí a domy č.p. 27 a 46 byl příkop, který archeologicky dokumentované vrstvy v novověku zaplnily. Souvrství obsahovalo četné kameny a zlomky stavební keramiky z doby barokní přestavby kostela sv. Martina (kusy dlaždic, cihel, stavebního kamene a suti). Vše, co přebývalo, se naházelo a nasypalo pod hřbitovní zeď (souvrství je tedy novověké, převážně asi z 18. století, ale samotné prejzy pocházejí patrně z pozdně středověké střechy kostela. Na trase vodovodní přípojky byl zachycen jen jeden zahloubený středověký objekt, který ale neměl nic společného se samotnou tvrzí, jednalo se patrně jen o zářez jedné ze starších větví sousedního úvozu.

- z parcel č. 65/3 a 65/4 u prameniště pochází množství zlomků vrcholně a pozdně středověké keramiky a výkop vodovodní přípojky k domu č.p. 87 porušil i zbytky středověké zástavby

- na parcele č. 62/1 u č.p. 100 byly v minulosti nalezeny střepy středověkých nádob a při stavbě garáže zde byla v roce 2016 při archeologickém dohledu zachycena jedna vrcholně středověká jáma. Jedná se o doklad sídlištní aktivity 13. století kolem prameniště i na jeho jižní straně.

Text zpracovala : Kateřina Hrdá

Článek prošel kontrolou autorem přednášky - panem Jiřím Bernatem,

který souhlasil s jeho zveřejněním na těchto stránkách.

Zdroje :

vlastní poznámky z přednášky pana Bernata v Kostelních Střimelicích
Archeologická databáze Čech - kompletní verze: ADC2017.mdb. Dostupné na https://www.archeologickamapa. cz/
Bernat, J. 2015: 30. - 31. Kostelní Střimelice, okr. Praha - východ. In: M. Lutovský a kol.: Terénní výzkumy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2014, Archeologie ve středních Čechách 19, s. 858-859.
Bernat, J. 2017: 40. Kostelní Střimelice, okr. Praha - východ. In.: M. Lutovský a kol.: terénní výzkumy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2016, Archeologie ve středních Čechách 21, s. 913-914.
Bernat, J. 2018: 23. Hradec u Stříbrné Skalice, okr. Praha - východ. In.: M.Lutovský a kol.: Terénní výzkumy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2017, Archeologie ve středních Čechách 22, s. 755-756.
Bernat, J. 2018a: Archeologické doklady pozdně středověké výroby mincovních střížků v Kostelních Střimelicích, Pod Blaníkem XXII. (XLIV.), č. 3, s. 9-12.
Bernat, J. - Puhačová, V. 2018: Fotoreport: Nález mincovních střížků z Kostelních Střimelic. Dostupné na https://www.cestyarcheologie.cz/single-post/fotoreport-nalez-minci-kostelni-strimelice
Bernat, J. 2019: Pozdně středověká ražba falešné mince v Kostelních Střimelicích, Skalické noviny 1/2019, s. 26-27.
Brousil, R. 1995: Ondřejov v Posázaví. Dějiny městečka a okolí. Praha. 2. vydání - reprint 1. vydání z r. 1936 (zejm. s. 68).
Cejpová, M. - Hložek, M. 2015: Nález mobilního penězokazeckého vybavení nahradě Žampach, Archaeologia historica 40, č. 2, s. 475-491.
Hlavatý, J. 2018: Objevný archeologický výzkum v Kostelních Střimelicích. (Archeologie ve středních Čechách 17, 2015, str. 858-859, J. Bernat). Dostupné na https://www.hradec1.cz/2018/02/objevny-archeologicky-vyzkum-kostelnich-strimelicich/
Hlavatý, J. 2018a: Archeologický poklad v Kostelních Střimelicích. Dostupné na https://www.hradec1.cz/2018/10/archeologicky-poklad-v-kostelnich-strimelicich/
Hlinka, B. - Radoměřský, P. 1996: Peníze, poklady, padělky. Praha.
Kneidl, P. 1985: Stříbrná Skalice. Z minulosti a přítomnosti. Stříbrná Skalice.
Petrtyl, J. 1957: Nálezy mincí jako doklad dějinného vývoje na Českobrodsku, Vlastivědný sborník Českobrodska 1., s. 35-50 (35. Kostelní Střimelice, s. 47).
Prostředník, J. - Šída, P. 2010: Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří. Turnov.
Šimek, T. a kol. 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. Praha.
Wurm, V. 1957: O skalickém dolování, Vlastivědný sborník Českobrodska 1., s. 67-73.