Tento článek je věnován památce kostelno-střimelického rodáka, který byl za druhé světové války příslušníkem 310. československé stíhací perutě u královského letectva (RAF); po válce pak členem Československé obce legionářské a Svazu protifašistických bojovníků.
Skalnatý hřebínek zhruba severojižního směru (516 m n. m.), na východní straně strmě spadající částečně zalesněnými svahy k Zvánovickému a Jevanskému potoku, zatímco na západní straně navazující nevýrazným sedlem na masiv Pecného.
S nástupem socialismu začaly v Československu v 50. letech 20. století vznikat jednotná zemědělská družstva (JZD). Nejinak tomu bylo i na Stříbrnoskalicku.
V průběhu času fungovalo v Kostelních Střimelicích několik obchodů.
Geologický průzkum byl v Kostelních Střimelicích uskutečněn koncem 50. let 20. století, kdy zde byla vyhloubena průzkumná jáma Jan (která v hloubce 50 metrů narazila na staré důlní dílo z 16. století). Těžba však obnovena nebyla. (www.cestyapamatky.cz)
Uvádím zde vzpomínání dvou pamětnic na konec války ve zdejší obci.
Všichni žili v nejistotě. Báli se o život. Nikdo nevěděl, co bude dál. Musely se odvádět velké kontingenty z polí, dělaly se zásoby potravin pro vojáky. Kdo neodevzdal předepsaný kontingent, přišla kontrola a prohledala celý barák, jestli to tam není někde poschovávané. Také byla předepsaná povinná dodávka vepřového masa, hovězího masa, mléka a...
V Kostelních Střimelicích byli dle pamětní knihy obce Kostelních Střimelic tři legionáři :
Válka zabila nejednoho muže a vzala tak rodinám otce, manžely, syny a bratry. Celá vesnice přišla o pracovité muže v produktivním věku. Dodnes tuto ztrátu připomínají pomníky rozeseté po celé zemi.